Quantitative easing neboli kvantitativní uvolňování představuje monetární politiku, při které centrální banka kupuje vládní nebo jiné cenné papíry a snižuje úrokové míry za účelem zvýšení nabídky peněz, která naroste po zaplavení finančních institucí kapitálem. Tím se zlepší jejich likvidita a zvyšuje se pobídka pro poskytování úvěrů, které se stanou levnějšími.
Ve chvíli, kdy se úrokové míry dostanou na nulu, centrální banky ztratí významný nástroj, v tuto chvíli může nastoupit fiskální politika (vládní výdaje), aby podpořila růst. Při použití těchto nástrojů ovšem hrozí riziko inflace nebo dokonce stagflace. Levný kapitál také snižuje motivaci investovat. Kvantitativní uvolňování nelze aplikovat nepřetržitě, investoři by mohli odejít a poškodit tak ekonomiku v dlouhém období.
Termín kvantitativní uvolňování se obecně používá pro širokou škálu strategií, aplikovalo se například po krizi v roce 2008.