Krize znamená v podstatě negativní poptávkový šok (nebo nabídkový šok - například prudký růst cen ropy), kdy spotřebitelé na základě nějakých událostí začnou chránit své finance a méně utrácet. To má za následek snížení odbytu firem, snížení jejich ziskovosti a v konečném důsledku propouštění a jiná úsporná opatření, která následně sníží kupní sílu obyvatelstva.
Ceny aktiv klesají, podniky a jednotlivci přestanou být schopni splácet své dluhy a finanční instituce zaznamenají problémy v likviditě. Finanční instituce mohou mít problémy například z důvodu paniky nebo pokud nastane "run na banku", kdy investoři hromadně vybírají peníze nebo rozprodávají aktiva, protože se bojí, že jejich cena klesne.
V tržním prostředí se pravidelně střídá konjuktura (růst) a krize, která může mít podobu tzv. kreativní destrukce, kdy se z trhu vyřadí špatně fungující podniky a instituce. Vláda by svou politikou měla tyto výkyvy tlumit.